What yould you do if you were a gun?

Když tma stéká do kaluží...

12. listopadu 2009 v 19:04
Po dlouhé době zase něco, no nečtěte to!

Jen to důležité. Teda, důležité asi ne, ale podstatné.
Poslední dobou zas nějak přestávám vnímat čas, den za dnem je to pořád stejný stejný stejný, vstát, do školy, domů, učit se, flákat se, abych se nemusel učit, nemoct usnout, nemoct se vzbudit, vstát... Nějak tomu chybí koření.
Něco opravdovýho.
Třeba vejlet.
Nedávno koření bylo, byli jsme v Praze s Drdivadlem, naše poslední akce s paní Fčelkou, no bylo to príma, co si budem povídat, Praha je pěkná i na podzim. A ta putyka večer, sákryš, tam bych dokázal žít. Štamgasti byli hrozně příjemný, hlavně ten, co mu říkali Macháček a co mu v deset vykládal, jak měl být v sedm doma u manželky... A číšníkovi říkali servírek, a já se ani nedivím, vystihovalo ho to. Jen mi ho bylo kapánek líto, když ho paní šéfová pořád pucovala. Od tý bych nechtěl dostat po hubě a on servírek jistě taky ne, vypadal, že by vzal druhou o zeď na drýhé straně lokálu.
Ale proč jsmte tam byli, hráli jsme divadlo v Nosticově paláci, teda na ministerstvu kultůry, no byli jsme tam nejstarší, ale taky nejlepší, co si budem nalhávat, že.
Jo, a znáte vtip o trupíkovi?

Kdysi kdosi, koho neznáte, hrozně miloval jednu knížku. Kdybych znal jen název, přišla by mi jistě lákavá, ale protože jsem věděl, kdo ji napsal, neměl jsem touhu ji číst. Ale poslední dobou, jak jsem se dal na trochu kvalitnější literaturu (a, ano, počítam do toho i Burroughsova Feťáka a Teplouše nebo třeba Ginsbergovo Kvílení), rozhodl jsem se, že si ji půjčím. A je taky sympaticky tenká... a taková... použitá, znáte to, z některý knížky na vás dýchne ta spousta lidí, co ji už četla...
J. W. Goethe - Utrpení Mladého Werthera. Čte se to pěkně a nedá-li mi to nic jiného, aspoň to bude další knížka k matuře. Jedna z prvních, upřímně řečeno. Ale věřím, že až to dočtu, pochopím, proči ji tolik milovala.

To mě přivádí k další věci. Scháním film V žáru královské lásky, v roce '90 ho natočil pan Němec na motivy Klímova Utrpení knížete Sternenhocha, hraje tam Vilda Čok, Ivana Chýlkový, Bolek Polívka... Už jen kvůli Čokovi bych to hrozně rád viděl. Nemáte to někdo? Nevíte o někom, kdo by měl?

Když jsem u toho Čoka, jeho muzika stojí za to, není to tak šílený, jak jsem čekal, teda většinou... hlavně ta starší, s kapelou Nová růže, to jsou většinou rockový balady... Doporučuju.

Stejně jako všechno výše zmíněné.

Jo, a taky - 2012. Prej bude konec světa, mi tuhle někdo řekl. Sákryš, už aby to bylo. Jen doufám, že se do tý doby stihnu ještě párkrát opít, ještě vidět naživo Longital nebo Janičku Vébrovou nebo Vláďu Mišíka a nebo všechny tyhle dohromady, že si udělám výlet někam... kam jsem vždycky chtěl, a že stihnu říct třídnímu do očí, že je kretén. Aspoň jednou.

Ave imperator!

PS Teď jsem jsem vymýšlel titulek článku (BTW schválně kdo to pozná, hm?), napadlo mě, co jsem ještě chtěl. Nedávno mě docela naštval člověk, se kterým jsem, pravda, nikdy neměl docela urovnané vztahy, ale poslední dobou to bylo celkem OK, občas dokonce přímo príma, a tak... tak mě to dost rozhodilo. Ale už jsem se - alespoň trochu - naučil držet si nějakou vlastní hrdost, tak ať se nediví, že... ho ignoruju. Vždyť koneckonců on mě taky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Xsi Xsi | E-mail | Web | 25. listopadu 2009 v 11:28 | Reagovat

Už naponěkolikáté, nepoznávám... Snad s nápovědou?

2 naslepo naslepo | Web | 6. prosince 2009 v 18:13 | Reagovat

...na šedivém pijáku nebe otisky cyklámových růží uprostřed ulice lynčují autogenem zbytky této noci...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama