What yould you do if you were a gun?

Tak se měj, já jdu na procházku

6. dubna 2009 v 17:01 |  Naslepo
"Tak se měj, já jdu na procházku, někdy ti napíšu..." napsala mi před chvilkou kamarádka. Naštvala mě.

Jaktože já nemůžu jít na procházku? Jaktože to prostě nezvládám? Před chvilkou jsem přišel domů, teď tu sedím s latinou a opravdu mě to deptá, ale nemůžu to odložit a jít na procházku, protože za třičtvrtě hodiny mám jízdy. A až přijedu, bude už hrozně pozdě na procházku a navíc se budu ještě muset vrhnout na testy do autoškoly a na matiku (kterou jsme měli psát už dneska, ale nepsali, protože pan profesor na to úplně zapomněl, coč se ještě nikdy nestalo, a nikdo mu to nepřipomněl, i když já bych si to klidně napsal, ale zkazit třídě radost?) a prostě nebude čas jít na procházku.
Ale i kdyby byl čas... není s kým. V týhle díře prostě není s kým jít na procházku... je to asi dva měsíce dozadu, co mi jedna nová kamarádka dala na sebe mobil, protože jsme přišli na to, že oba hledáme někoho, komu můžem kdykoliv napsat "pojď ven, nudím se/potřebuju s někým mluvit/..." a on půjde... a od té doby, kdykoliv jí napíšu, nemá čas, a tak to odložíme na neurčito...
Štve mě to. Chci taky chodit na procházky. Asi si pořídim kocoura s diamantovým obojkem. Zatím můžu chodit na procházky jen s laptopem... ale copak je kdy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Xsi Xsi | E-mail | Web | 8. dubna 2009 v 11:13 | Reagovat

Kocour s diamantovým obojkem zní dobře :) Neboj, já taky na procházky nechodím, ve škole to teď do nás perou takovým způsobem, že se začínám učit dokonce i já...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama