What yould you do if you were a gun?

O zvyku a stereotypu...

8. dubna 2009 v 16:46 |  Naslepo
Xsi píše o svých zvycích, o stereotypu, o tom, jak pořád dělá to samé, dokolečka dokola, a jak jí to nebaví.

Xsi, víš, jak ti závidím? Občas bych si to chtěl zažít, mít klidnej život, mít nějakou jistotu - i když by to byla jen jistota toho, že si, když přijdu ze školy, to kafe opravdu udělám, že na něj budu mít čas, nikdo mě při něm nebude prudit, nebude po mě nic chtít... Jistoty jsou důležité.
Já se plácám z extrému do extrému - ze dnů, kdy se absolutně nic neděje a já celé dny sedím s laptopem nebo s knížkou na klíně a kolem šesté hodiny večer už bych šel spát, protože mě absolutně nic nebaví, ale jsem tak šeredně neunavenej, že nemůžu jít do pelechu dřív než v deset... A z toho přijdou dny, kdy se člověk od rána nezastaví, ani na to kafe si nenajde čas, protože to prostě nejde...
A nejhorší jsou ty dny, kdy se pořád něco děje, ale ne plynule - mezi jednotlivými věcmi je dvacet minut, půl hodiny prodleva... Takže člověk přijde domů, podívá se na hodiny a zjistí, že nemá absolutně žádnou cenu cokoliv začínat, do čehokoliv se pouštět, protože nic nestihnu dokončit. Já vím, je to ideální čas na procházení novinek v mé rss čtečce, (kde se to poslední dobou dost hromadí) ale co když má zrovna člověk chuť dělat něco jiného?

Stereotyp je hrozný, ale jistoty jsou potřeba.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Xsi Xsi | E-mail | Web | 8. dubna 2009 v 17:38 | Reagovat

Ale ne, já si ty stereotypy momentálně náramně užívám!!! Jen vím, že přijde chvíle, kdy přestanu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama